Žumberk, pastviny, petříkovské lesy.

Z Jílovic vede krásná silnička k Veskému rybníku. Kus dál jsou roztroušeny chalupy Těšínova. Malá vesnička, na dvanáct chalup aspoň pět mlutimilionářů. Opravené chalupy září čerstvými nátěry, naštěstí citlivě provedené zmrtvýchvstání  těch usedlostí. Silnice mírně stoupá k Olešnici a k Bukové.

Rozlehlé pastviny, všude, kam oko dohlédne, za elektrickými ohradníky  tiché pohledy krav.

Výstava dřevěných plastik na Žumberku, sochaří  je vyzvedli z nohutných kmenů nedalekých lesů. Anděl  milostiplné vody si povídá s věží čtyřlodního kostela.  Okresní, úzké uličky do Božejova a Svbéboh jsou ještě kostrbavé s děrami a cyklistickými pastmi, za Svaryšovem odbočí ale z hlavní silnice na Nové Hrady úžasná asfaltová cyklostezka, černá hladká stuha, asi za peníze EU v prastaré aleji, vedoucí na Janovku.  Drobné lahůdky tvořivosti místních. k

achňáky, chovné rybníky, hluboké petříkovské lesy. Stará buqoyská honitba na černou a holou, s kočárovou cestou, známou jako Třeboňská široká alej.  Pod železniční tratí v tichém zákoutí moderní budovy vrtu Dobré vody, člověk vy tu uvěřil, že v tomhle koutu ze země vytryskne rovou voda živá.

Uzoučká Stropnice se  klikatí v zarostlém luhu  k Petříkovu. Na návsti dvoupoatrová budova hrdě hlásá, že je Škola, jesti se mimo prázdniny probudí z ospalosti. Pár strejdů popíjí pivo, děti nikde.

Za rybníkem Smrček lze odbočit na lesní cesty. Cyklistické bloudění až ke hřbitovu v Jílovicích.